|
|
Rozvoj předmatematické gramotnosti prostřednictvím pohádkových pracovních listů
Šustrová, Marie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Diplomová práce Rozvoj předmatematické gramotnosti prostřednictvím pohádkových pracovních listů je zaměřena na propojení předmatematické a předčtenářské gramotnosti s oporou o práci s pracovními listy s pohádkovou tématikou. Diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí: 1) teoretická část představuje východiska pro praktickou část jak v oblasti vývojové a kognitivní psychologie, tak předmatematické gramotnosti a čtenářské pregramotnosti; 2) metodologická část seznamuje s cílem práce, výzkumnými otázkami a použitými metodami návrhu na realizaci výzkumu včetně podmínek realizace; 3) praktická část zahrnuje scénáře, průběh výzkumu a analýzu získaných dat. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou navržené pracovní listy s didaktickým doporučením, zasazené do didaktické struktury, vhodné pro děti věku 5-7 let. K didaktickým strukturám byly sestaveny scénáře. Autorka vytvořila sedm pracovních listů, které navazují kontextově na pohádky pro děti v mateřské škole: Červená Karkulka, Perníková chaloupka, O dvanácti měsíčkách, Mášenka a tři medvědi a Vlk a sedm kůzlátek. Aktivity propojené s pracovními listy dominantně připravují děti na řešení slovních úloh na 1. stupni základní školy s důrazem na grafický zápis informací a transformaci grafického kódu do mluveného. Didaktická struktura je přípravou na...
|
|
|
Příprava na školní matematiku prostřednictvím aktivit inspirovaných díly výtvarníka Zdeňka Sýkory
Tydlitátová, Lucie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením předmatematické gramotnosti s výtvarnou výchovou v mateřské škole. Práce navazuje na podobné aktivity vhodné pro základní školu, avšak scénáře a jejich realizace v praxi plně respektují specifika předškolního věku. Tomu jsou přizpůsobeny jak techniky, tak materiál, podobně jako mluva. Aktivity propojující předmatematickou gramotnost a výtvarné umění jsou zasazeny do specifické didaktické struktury. Práce má tři hlavní části. Teoretická část se zabývá oblastmi, o které se opírá praktická část: motorický a kognitivní vývoj dítěte předškolního věku, stručný životopis výtvarníka Zdeňka Sýkory, předmatematická gramotnost. Metodologická část vymezuje cíle, úkoly a metody zpracování úkolu bakalářské práce, je založena na akčním výzkumu s prvky kvalitativního výzkumu. Praktická část obsahuje scénáře a popis jejich realizace, evidenci sledovaných jevů a jejich analýzu s oporou o přímé pozorování, videozáznam a reflexi s postreflexí. V prostředí mateřské školy byly sledovány děti ve věku 5 let a 7 měsíců až 6 let a 7 měsíců. Na základě dílčích závěrů jsou navrženy drobné úpravy ve scénáři, které jsou doplněné didaktickými doporučeními pro případné využití popsaných aktivit. Aktivity se opírají o dvě výtvarná díla Zdeňka Sýkory, z pohledu předmatematické gramotnosti...
|
|
|
Labyrinty - nástroj rozvoje orientace v prostoru a rovině u předškolních dětí
Černá, Lenka ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda procvičování labyrintů pomocí gradovaných sérií ovlivní jejich výsledné řešení, tedy i orientaci v rovině, prověřit míru pochopení labyrintů a zjistit, zda má pohlaví dětí vliv na výsledné řešení. Práce tedy využívá prostředí labyrintů k rozvoji orientace v omezeném strukturovaném prostoru u předškolních dětí ve věku pět až šest (sedm) let. Teoretická část charakterizuje dítě předškolního věku a vysvětluje souvislosti s předmatematickou gramotností a orientací v prostoru/rovině s přenesením na labyrinty. Dále se na labyrinty zaměřuje z pohledu historického, významového i didaktického. Praktická část popisuje výzkumné šetření, které při získávání informací od stanovených vzorků využívá strukturovaného pozorování, a ke konečnému zjištění výsledků srovnávací analýzy. Jsou diskutovány souvislosti: s potřebami dítěte a jejich nasycením; s orientací v prostoru/rovině; s problémovou situací; s interakcí učitelky a dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předmatematická gramotnost, prostorová orientace, rovinná orientace, labyrinty, užité metody a formy řešení.
|
|
|
Karetní hry pro 5-6leté děti v rozvoji předmatematické gramotnosti
Kidery, Barbara ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Jančařík, Antonín (oponent)
NÁZEV: Karetní hry pro 5-6leté děti v rozvoji předmatematické gramotnosti AUTOR: Barbara Kidery KATEDRA Katedra matematiky a didaktiky matematiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Michaela Kaslová ABSTRAKT: Diplomová práce zjišťuje, zda jsou děti v předškolním věku schopné hrát vybrané karetní hry, v rámci kterých se rozvíjejí schopnosti a prohlubují dovednosti, které tvoří součást předmatematické gramotnosti. Teoretická část práce je zaměřena na oblasti ve vývoji dítěte, které mohou ovlivňovat a limitovat děti v hraní karetních her. Dále ujasňuje postavení karetních her v různých herních kategorizacích, seznamuje s druhy karet, karetních her a jak postupovat u her s pravidly. Praktická část práce předkládá deset karetních her odehraných s dětmi ve věku 5-6 let, detailní rozbor jejich pravidel, organizační složky k jednotlivým hrám, analýzu videodokumentace pořízené při hrách a metodické poznámky k praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: předmatematická gramotnost, rozvoj schopností předškolního dítěte, hra s pravidly, karetní hra
|
|
|
Nadprůměrné dítě v oblasti předmatematické gramotnosti
Vancová, Marie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Vondráková, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o nadprůměrném dítěti v oblasti předmatematické gramotnosti. Zaměřuje se na charakteristické znaky nadprůměrného dítěte předškolního věku, metody jejich včasné identifikace, formy vzdělávání a rozvíjení nadprůměrných jedinců a v neposlední řadě se věnuje předmatematické výchově v mateřské škole. Práce je členěna do dvou hlavních částí, které odpovídají dvěma hlavním cílům. Cílem je: zmapovat situaci péče o nadprůměrné děti ve vybrané mateřské škole a navrhnout pracovní listy pro jejich rozvoj v předmatematické gramotnosti, které podpoří přípravu na školní matematiku s respektováním individuálních potřeb dítěte předškolního věku. Práce předkládá 23 převzatých a upravených pracovních listů s ohledem na specifika dané skupiny. Vhodnost byla ověřena na 13 dětech ve věku 5-7,2 let, identifikovaných oficiálně jako nadprůměrné. Autorka předpokládá, že bakalářská práce pomůže zlepšit péči o nadprůměrné děti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Korekční procesy u strukturovaných celků
Kašová, Štěpánka ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Hlavními cíly diplomové práce Korek ní procesy u strukturovaných celk je zjistit, zda a za jakých podmínek je dít v posledním roce p edškolního vzd lávání schopné identifikovat chybu ve strukturovaném celku a zda je schopné identifikované chyby opravit. K napln ní cíl bylo použito kvalitativního výzkumu, do kterého bylo vybráno 30 d tí ze dvou edškolních t íd. Do výzkumu bylo za azeno p t aktivit zam ených na r zné typy strukturovaných celk , ale i na rozdílné korek ní procesy. Sledované jevy byly zaznamenány do tabulek a graf , které jsou sou ástí práce nebo uvedeny v p íloze. Ze série vytvo ených úkol , pozorování d tí p i práci a následné evidenci dat a jejich analýzy vyplynulo, že dít v posledním roce p edškolního vzd lávání nemají s identifikací a korekcí chyb zkušenosti a že istupují k ešení úkol r znými zp soby.
|
|
| |
|
|
Rozvoj práce se strukturou v mateřské škole
Horáková, Vendula ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Slezáková, Jana (oponent)
Diplomová práce Rozvoj práce se strukturou v mateřské škole má za cíl zjistit, které vybrané struktury vnímá české dítě v posledním roce předškolního vzdělávání relativně snadno a u kterých typů se vyskytují obtíže, a tyto obtíže charakterizovat. K naplnění cíle bylo použito kvalitativního výzkumu. V rámci zkoumání struktur se práce věnuje dvěma typům struktur, a to rozvíjených v jednom směru nebo současně ve dvou směrech. Dílčím cílem je popsat (na základě získaných dat a zkušeností) doporučení a nabídnout v praxi ověřené - vhodné aktivity pro poslední rok dítěte v mateřské škole. Vytvořená série úkolů nabízí prostředí, ve kterém lze sledovat, jak dítě pracuje s pravidelnou rytmickou strukturou v jednom a ve dvou směrech. Zároveň jsem pozorovala, jestli je pro dítě jednodušší v těchto směrech doplňovat graficky do pracovních listů nebo pracovat s drobným 3D materiálem. Vedle metody pozorování byl zařazen rozhovor s dětmi, evidence dat a jejich analýza. Ze získaných podkladů vyplynulo, že předškolní dítě v posledním roce mateřské školy chápe snadněji strukturu v rámci jednoho směru a lépe se orientuje v horizontální poloze než ve směru vertikálním nebo obou směrech současně. Ukazuje se, že v mateřské škole chybí systematická práce s podmínkou a jednoduššími rytmickými strukturami.
|
host ::
RSS.